100_let_ksc on Institut české levice

Bouřlivé 20. století komunistického hnutí

Mon, 14 Jun 2021 00:00:00 +0000

Není nezanedbatelné, že KSČ byla z pohledu vzniku komunistických stran po celém světě pod vlivem VŘSR a založení Komunistické strany Ruska (bolševiků) ustavena poměrně později. Svou roli vedle vnitřních poměrů rodící se Československé republiky, jejího dělnického hnutí a kvasu uvnitř sociální demokracie a vytváření jejího levicového revolučního křídla sehrála také mezinárodní situace. I samotná Komunistická internacionála posuzovala tento krok, zejména po porážce Maďarské republiky rad. Vůle revolučního dělnictva, rozčarování ze zrady sociální demokracie podporou válečného masakru první světové války, zkušenosti značené části vracejících se demobilizovaných vojáků armády rozpadlého Rakouska-Uherska, mezi něž patřil například Antonín Zápotocký, i nemalé části legionářů, byl zásadní.

Na stadiónu života byla normalizace jako bazén olympijských rozměrů plný kalných vod

Wed, 09 Jun 2021 00:00:00 +0000

IČL : Jak hodnotíte pozici KSČ v průběhu let od jejího vzniku až do roku 1990 v kontextu evropského komunistického hnutí? Byla KSČ prokazatelně podřízenou složkou sovětské komunistické doktríny a politiky? Jestliže ano, nakolik hrála i aktivní, vlastní roli v Československu a v evropském komunistickém hnutí?

Roky zlomu

Wed, 19 May 2021 00:00:00 +0000

Hovořím-li se svými známými, s posluchači nejrůznějších kursů a seminářů, resp. kolegy na pracovišti na téma zlomová léta moderních dějin ČSR (ČSSR, ČSFR, či ČR) velkou většinou se shodují na roce 1948 (vítězství československého pracujícího lidu), na roce 1968 (zahájení a násilné potlačení „obrodného procesu"), na roce 1989 (porážka socialismu a mocenský převrat směrem ke kapitalismu). S tím lze souhlasit, uvedená léta jsou skutečně pro nás, obyvatele středoevropské kotliny osudová. Podle mého názoru k nim patří ještě rok 1960, který sice nebyl doprovázen pochodujícími jednotkami Lidových milicí, tanky Varšavské smlouvy ani stotisícovými demonstracemi na Václavském náměstí, nicméně svou typickou vnucenou, výrazně byrokratickou, administrativní, dogmatickou náladou položil základy pro devastující normalizační podobu společenského zřízení po porážce tzv. obrodného procesu. Právě na přelomu 50.tých a 60.tých let s těžištěm v roce 1960 se tvořily základy onoho centrálně direktivního řízení společnosti, které, jak dnes již víme, předurčovalo Brežněvovo pojetí „reálného socialismu" objektivně k zániku se všemi mnohačetnými konotacemi.

To jsou ty paradoxy

Thu, 13 May 2021 00:00:00 +0000

„Byl oddaným a horlivým stoupencem Dubčeka, a to až do konce června 1968. Jakeš v té době odjel na čtrnáct dní do SSSR na dovolenou. Když se vrátil, zavolal svého přítele a pomocníka a řekl mu: ,Já se teď budu měnit. Myslím, že ty se mnou nepůjdeš, a proto nic už nesmíš vyřizovat a budeš sem chodit jen tak. Já ti zatím – dokud je čas – najdu místo, kde tě bude možno ulít. Později to už nepůjde.’ (…) Jakeš se seriózně postaral o ty svoje spolupracovníky, kteří se nechtěli ,měnit’, veliký rozdíl oproti Husákovi. Za důležitější ovšem považuji, že Jakeš se jeví jako vydrezírovaný baťovák, baťovácký robot, který bez ohledu na vlastní stanoviska přebírá automaticky a ukázněně stanovisko šéfa. Specifikum je dnes v tom, že názory nového šéfa jsou v příkrém rozporu s jeho dvacetiletou a velmi horlivou angažovaností pro Brežněva. Jak se s tím vyrovná, to je veliká otázka," stojí v jednom interním archivním záznamu z ledna 1989. Dnes už víme, že se s tímto paradoxem vyrovnával těžce, prakticky do konce života. Na detaily už se ho ale nezeptáme.

Sto let zápasů o ideje komunismu

Tue, 11 May 2021 00:00:00 +0000

V českých zemích a na Slovensku bylo působení komunistické strany po celé století nejen dobou politických zápasů, ale i dobou postupného utváření a upevňování teoretické výbavy, hledání objektivní pravdy a přesného výkladu revolučního učení o světě. Byla to dlouhá etapa ověřování a střetávání idejí, ale současně i stoleté období šíření myšlenek a představ o spravedlivé lidské společnosti.

Krátké zamyšlení k výročí komunistického hnutí

Tue, 04 May 2021 00:00:00 +0000

Prolog

Žádný historik není prorokem, přesto svým výkladem minulosti nechtěně indikuje budoucnost. V ní se nachází otázka vztahů, včetně těch mezi sousedy (např. Čechy a Němci), mezi státy a (např. EU) a v neposlední řadě mezi civilizacemi (Atlantik, Euro-Asie, Asie). To proto, že každý vztah má nadčasovou kvalitu a je tak vždy přítomen a aktuální.

Politický okres Brandýs nad Labem v průběhu generální stávky v prosinci 1920

Mon, 03 May 2021 00:00:00 +0000

Celá stať ke ke stažení v pdf zde

Levicové pojetí kultury a umění ve 20. a 30. letech

Mon, 26 Apr 2021 00:00:00 +0000

Položíme-li si otázku jakou úlohu, tedy myšleno, samozřejmě tu aktivní, sehrála kultura a umění v rámci levicového nasměrování a tedy svým způsobem i v orientaci KSČ, ve dvacátých a třicátých letech 20. století, odpověď nebude snadná.

Cesta k 17. novembru 1989, jeho priebeh a dôsledky

Sun, 11 Apr 2021 00:00:00 +0000

Abstrakt

Obsahom príspevku je politický vývoj, ktorý prebiehal v Československu v rokoch 1987-1989. Vyznačoval sa dvomi tendenciami: na jednej strane bola realizácia reforiem, ktorú v rámci politiky tzv. prestavby pod sovietskym nátlakom realizovalo vedenie Komunistickej strany Československa (KSČ), na druhej strane bola aktivizácia opozičných protikomunistických skupín, ktorá sa prejavovala organizovaním pouličných demonštrácií ako foriem politického nátlaku. Cieľom autora je poukázať na skutočnosť, že tak vedeniu KSČ ako aj protikomunistickým skupinám išlo v rokoch 1988-1989 o zásadnú politickú zmenu. Jej spúšťacím mechanizmom sa stala študentská demonštrácia dňa 17. novembra, ktorá vyvolala masové protesty československého obyvateľstva. Na ich pozadí začal „dialóg" medzi zástupcami protikomunistickej opozície a komunistickým establishmentom. Jeho výsledkom bola likvidácia socialistických spoločenských vzťahov v Československu.

130. narozeniny levicového listu SVOBODA

Fri, 26 Mar 2021 00:00:00 +0000

SVOBODA je týdeníkem OV KSČM Kladno. Její výročí jsme nemohli opomenout, proto jsme připravili mimořádné číslo , které připomíná její jednotlivé reakce na události uběhlých 130 let. Bude také na webových stránkách OV KSČM. V tomto článku jen stručně avizujeme obsah onoho vydání.

Mnichovanství v nás včera a dnes

Mon, 15 Mar 2021 00:00:00 +0000

Novodobá česká národní povaha – nebo pospolitě stále ještě bezprostředně sdílená –zkušenost sahá do biedermaierových dob první poloviny předminulého století a dotváří nános kulturní – literární, výtvarný, hudební – buditelských generací národního obrození, jež lze chápat v tradičním (1781 – 1848) nebo moderním vymezení, které v zásadě postihuje období až do 28. října 1918. Zjednodušeně řečeno, je to morálka spíše nižších pater historických (kellerovských starých) *středních vrstev *, kterou v konkrétně historických podobách vlastně ještě živě zachycuje především národní kinematografie středních vrstev nebo tvorba májovské či pomájovskýchgenerací i generace devadesátnické či neoklasické? Konkrétně historicky se tato podoba mění v průběhu desetiletí, ale její obecné základní rysy přežívají. I dnes.